HNÍZDEČKO A ŠUNKOFLEKY ANEB NEPRAVDIVĚ PRAVDIVÁ OPERETA

4 ženy + 4 muži + 5 hudebníků (malá dechovka nebo bubeníci)

Nejvýstižnějším označením pro komedii Vlastimila Pešky Hnízdečko a šunkofleky by byla zajisté groteska. Vždyť již samotná úvodní zápletka je groteskou, která je postavena na nepravděpodobnosti, že se téhož dne bezhlavě ožení dva kamarádi. Mladý avantgardní herec Viktor Kadraba zvaný Káďa a začínající hudební skladatel Gustav Sosnar zvaný Čolek si do svého pronajatého sklepního bytu třetí kategorie, takzvaného „hnízdečka“, přivedou své novomanželky aniž by jeden, či druhý z kamarádů o záměru svého druha měl tušení. 
To přinese samozřejmě mnoho nedorozumění a prvních novomanželských sporů. Jednopokojový byt je navíc doslova průchozím místem dalších postav, které novomanželským párům doslova nedopřejí soukromí. Do prádelny, která sousedí se sklepním bytem, každou chvíli prochází paní Jolanada, domovnice cikánského původu. Soužití novomanželů také „zpříjemňuje“ instalatér Jíra, který zavádí do domu nové odpady. 
Každý den navštíví své kamarády Maťo Kočkodan, neuznaný básník začátku 21.století a jeho kamarádka avantgardní herečka Žofie Kalousová. Ti společně chystají umělecký projekt, který se má stát největším uměleckým počinem roku. Vrcholem „pravého soukromí“ je, že sklepním bytem začne procházet i dechová kapela. Zoufalá situace mladých párů je nakonec vyřešena překvapivým způsobem, který lze přirovnat jen a jen k happyendu z operety. 
Tato komedie je tedy především o začínajících umělcích, kteří nemají prostředky na slušnější bydlení. Ostatně nejde o jev zcela nový. Začínající umělci vždy měli, mají a zdá se, že i budou mít své začátky velmi nelehké. Jde tedy o komedii výsostně aktuální pro dnešní den i pro zítřek. Autor přiznává, že jde z části o autobiografickou vzpomínku na jeho umělecké začátky a bydlení ve sklepním bytě, který ve hře popisuje. Nicméně si v groteskní nadsázce především střílí z dnešních začínajících umělců i jejich starších kolegů, rádoby umělců, kteří se zaštiťují vysokými uměleckými ambicemi při ztvárňování tzv. projektů, za kterými se obvykle skrývá značné neumětelství povyšované na excelentní umění. Projekt podobného ražení nese v Peškově komedii název: Šunkofleky.